Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 

Příprava půdy pro pěstování bylinek.

Pokud máte zájem o pěstování dalších bylinek,ptejte se v bylinkové poradně nebo na e-mail.

Mnoho bylinek přežije v chudé, kamenité zemině, ale jen málo jich je schopno se vyrovnat s přemokřenou půdou. Byliny dávají přednost světlým, otevřeným stanovištím s dobře provzdušněnou půdou, která je přesto schopná podržet vlhkost a živiny. Abyste jim pomohli růst, připravte záhony brzy na jaře před setím či sázením. Hluboko je zryjte a uhrabejte hráběmi. Nechtě půdu sesednout nejméně týden před setím. Rostliny pěstované v květináčích můžete sázet do připravené půdy téměř okamžitě.

Odvodnění mokrých půd Abyste provzdušnili a odvodnili těžké půdy, přeryjte je nejprve před začátkem zimy, protože mráz pomůže rozdrolit pevné hroudy. Brzy zjara smíchejte zem na záhonu se zahradnickým pískem či vermikulitem do hloubky asi 45 cm. Přidejte kompost, abyste dodali vláknitější organické složky a živiny. To všechno pomůže provzdušnění půdy a podpoří bakteriální činnost, a ta zase příznivě ovlivní výživu rostlin. Do takové půdy se také nastěhují žížaly, které ji prokypří a obohatí o organické látky.
Chcete-li pěstovat některou bylinu z teplého Středozemí, jako je rozmarýna, šalvěj, tymián, levandule či saturejka, přidejte do každých asi 30 litrů půdy dětský kbelíček hrubého písku nebo šotoliny pro zvýšení propustnosti.
Je-li půda příliš zamokřená, můžete jí na několik let zlepšit štěrkovým odvodem vody. Vykopejte 45-60 cm hlubokou strouhu se spádem směrem k již existujícímu drenážnímu příkopu či odvodňovacímu zařízení. Naplňte ji zpola hrubým štěrkem a místo zeminy zakryjte asi 8cm vrstvou malých oblázků, šotoliny nebo popela. Pro trvalejší řešení vykopejte tam, kde to jde, strouhu 75 cm až l m hlubokou a na dno položte plastové drenážní trubky (perforované „husí krky"). Dál postupujte jako v předchozím případě. Na velmi zamokřených, nebo dokonce bahnitých pozemcích raději vybudujte vyvýšené záhony
Pletí
Před sázením nejprve půdu zbavte vytrvalých plevelů, jako jsou svlačec , pýr plazivý nebo bršlice kozí noha , které mohou rychle na celém záhonu převládnout. Vyryjte plevel s hlavními kořeny a oddenky opatrně tak, abyste je pokud možno nepřesekli, protože i z malého zbytku vyroste nový plevel. Asi za měsíc po prvním „pletí" vyryjte rycími vidlemi rozrůstající se zbytky. Pak půdu kypřete v týdenních intervalech a dohledávejte zbytky oddenků. Neházejte je na kompost, aby se znovu nerozmnožily po celé zahradě; na kompost nepatří ani plodné plevele.

Obohacování půdy Lehká, rychle propustná písčitá půda neudrží vlhkost a má obvykle málo živin. Ačkoli se  bylinám na takové půdě může dařit, ostatním, jako je máta a pažitka, prospěje kompost nebo zetlelý hnůj se slámou. Napomůže se tak udržení vlhkosti a dodají se živiny. Takto půdu připravte po zimním období, aby rostliny měly dostatek živin pro jarní růst. Rašelina sice napomáhá udržet vlhkost, ale nedodává živiny a může půdu příliš okyselit, používá- li se ve velkém množství. Zahradnické rašelinné substráty (např. B) však už jsou odkyselené.
Většina bylin, stejně jako zelenina, dává přednost lehce zásadité půdě. Máte-li půdu  kyselou, poprašte ji vápnem, které neslouží přímé výživě rostlin, ale usnadní příjem živin  z půdy. Použijte nejnižšího doporučeného množství. Vhodný je i popel ze spáleného dřeva, protože dodává vápník a draslík.
Vyhněte se umělým hnojivům, protože ta mohou způsobit příliš bujný růst, a rostliny pak mohou mít nevýraznou chuť. Pokud však víte, že vaše půda je chudá či postrádá určité minerály, vyzkoušejte některé z bylinných hnojiv.

Mulčování Po vysazení je vhodné půdu kolem rostlin mulčovat, to znamená zakrýt půdu organickou hmotou. Pomůže to snížit odpařování vody z půdy a organická hmota poskytne i živiny. Mulčujete-li během růstové sezóny, podpoříte bujnější růst bylin  vhodných pro přípravu salátů, jako je šťovík a šrucha zelná, a stínomilných a vlhkomilných rostlin,jako je máta, andělíka nebo čechřice vonná. Rovněž se tím kořeny rostlin ochrání před mrazy.
Mulčování je nejprospěšnější po velkém dešti. Rozprostřete lehkou organickou hmotu (třeba posekanou trávu) na půdu a kolem rostlin  do výšky asi 10 cm.Mulčování zabraňuje prorůstání plevelu a vysychání půdy.

 Některé druhy bylinek.


K pěstování estragonu (pelyněk) se nejlépe hodí písčitohlinitá nebo hlinitopísčitá půda s vel-kým množstvím humusu. Potřebuje také plné slunce. Dorůstá do výšky 100 až 150 cm, a proto ho vysazujte nejlépe na jižní straně plotu. Na tomto místě nesmí estragon zastiňovat jiné rostliny, které rovněž vyžadují slunnou polohu. Nové výsadby estragonu zakládejte koncem března z oddělků, protože aroma seme¬náčků má k dokonalosti daleko. Chcete-li estragon dělit, vyryjte vidlemi opatrně staré silné rostliny se všemi výběžky. Dbejte na to, aby se neodtrhly ani jemnější kořeny. Na velikosti oddělků závisí, zda budete mít již v prvním roce výnosy, které by stály za řeč. I z výběžků můžete získat použitelné sazenice, když jich vždy několik vysadíte společně. Pelyněk kozalec (estragon) se nechává růst na jednom místě 3 až 4 roky, a proto ho nesmíte vysazovat příliš hustě.Na záhonech musíte dodržovat meziřadkovou vzdálenost 40 cm. Na řádku stačí dávat trsy 30 cm od sebe. Při sázení do jediného řádku ponechte mezi rostlinami vzdálenost 40 cm. Nasázejte ho hlouběji, než jak rostl doposud. Po výsadbě po¬kryjte půdu asi 5 cm silnou vrstvou kompostu. Vhodný je rovněž vyzrálý chlévský hnůj. Tato nastýlka velice podporuje růst estragonu a brání rychlému vysychání půdy.

Levandule lékařská vyžaduje humózní půdu s dostatečným obsahem váp¬níku, zpracovanou do velké hloubky. Na půdní druh není příliš vybíravá, stačí, když jsou splněny výše uvedené podmínky. Levanduli neprospívá hnojení čerstvým chlévským hnojem, proto musí organickou hmotu dostávat ve formě kompostu nebo dobře uleželého chlévského hnoje. Levanduli lékařskou vysazujte pouze tam, kde jí můžete poskytnout slun¬né, teplé a v zimě chráněné stanoviště. Především musí být chráněna před zimními větry východních směrů. Pamatujte, že může zůstat na tomtéž stanovišti 5 až 6 let a doroste do výšky asi 50 cm. Jiné rostliny ji nesmějí zastiňovat.

Při pěstování šalvěje lékařské musíte vědět, že je velmi citlivá vůči zamokřené půdě s vysokou hladinou spodní vody a že nesnáší kyselou půdní reakci. Jinak na jakost půdy neklade žádné zvláštní nároky. Půda však musí být zpracována do velké hloubky a nesmí obsahovat čerstvý hnůj.

Šalvěj můžete pěstovat i na těžkých půdách, pokud do nich zaryjete větší množství rašeliny. Šalvěj lékařskou vysaďte v zahradě na takové místo, kde bude v zimě chráněna před ostrými větry východních směrů. V polostínu se jí daří právě tak dobře jako na výslu¬ní, a proto ji můžete vysazovat k jižní nebo jihozá¬padní straně zdí, stodol či keřů. Pamatujte, že šalvěj dorůstá průměrně jen do výšky 50 cm a že může zůstat na stejném stanovišti 3 až 4 roky. Při pěstování šalvěje v malých zahrádkách jde vždycky jen o malý počet trsů, proto je nejlepší obstarat si několik nařízkovaných sazenic nebo oddělků. Rostliny šalvěje, vypěstované ze semen, předsta¬vují zpravidla směs nejrůznějších forem, které se liší i svými vlastnostmi jako koření. Naproti tomu vegetativně množené sazenice mají stále stejné znaky. Můžete je získat při dělení starých trsů v březnu nebo i později. Nadzemní část rozdělných trsů se musí seříznout nejméně o polovinu. Kořeny nesmíte nechat na vzduchu zaschnout. Sázejte je do sponu 40 cm x 40 cm, a ne hlouběji, než jak rostly před přesazením. Nakonec sazenice vydatně zalijte a povrch nastelte kompostem nebo vyzrálým chlévským hnojem.

Tymián neklade zvláštní nároky na půdu, stačí, když není kyselá a není chudá na humus. Tymián patří na půdy ve 2. Trati. Pís¬čitým a hlinitým půdám musíte dodat dostatečné množství kompostu nebo vyzrálého chlévského hnoje. U tymiánu můžete počítat s dobrými výsledky pouze na výslunných stanovištích, chráněných před větrem. Tymián se vzhledem ke své malé výšce (25 cm) hodí velmi dobře jako lem pro záhony. Potřebuje však takové stanoviště, kam nemůže v zimě proniknout východní vítr. Je třeba si také uvědomit, že tato bylina zůstává aspoň 3 roky na tomtéž stanovišti. Při dělení tříletých rostlin tymiánu získáte tolik nových sazenic, že se pro pěstování v malém vůbec nevyplatí zdlouhavý vysev osiva do pařeniště k získání semenáčků. Staré rostliny tymiánu lze velmi dobře dělit, protože výhony, které leží na zemi, již mají většinou hodně kořenů. Z několika těchto výhonů získáte stejně velké a silné sazenice pro výsadbu na nový záhon. Všechny nadzemní části sestříhejte před výsadbou na délku 5 cm. Tymián musíte po přesázení pevně přimáčknout. Dávejte ho poněkud hlouběji, než jak rostl doposud. Vyhovuje mu meziřádková vzdáenost 20 cm. Na řádku ho sázejte rovněž 20 cm od sebe. Kerblík třebule potřebuje pro svůj dobrý vývoj živinami bohatou, nepříliš suchou střední půdu a slunné stanoviště. Kerblík můžete pěstovat na pozemcích ve 2. trati.

Kerblíku se bude dařit i na písčité půdě, kterou dobře zásobíte organickou hmotou. Dorůstá do výšky 50 až 60 cm. Sklízejte ho obvykle již ve stadiu, kdy měří 25 až 30 cm. To bývá většinou asi 5 týdnů po výsevu. Na l m2 osevní plochy vyšijte nanejvýš l g osiva s dobrou klíčivostí, neboť obsahuje průměrně 450 semen. Osivo kerblíku si bezpečně podrží dobrou klíčivost po dobu dvou let, přesto je radno přezkoušet klíčivost. Semena stačí nasadit teprve 2 týdny před výsevem, protože vyklíčí již asi za 8 dnů. Záleží-li vám na průběžné sklizni kerblíku, začněte ho vysévat v půli března a výsevy opakujte každé čtyři týdny. Kerblíku vyhovuje meziřádková vzdálenost 15 až 20 cm. V žádném případě však nesmíte překročit uvedený výsevek. Řádky naznačujte násadou hrábí, protože osivo smí být jen mělce zakryto zeminou. Všem vytrvalým bylinkám do kuchyně, které již rostou alespoň l rok na svém stanovišti, dodejte v březnu před vyraše¬ním nových výhonů potřebné živiny. Nejlepší jsou plná, kombinovaná hnojiva. Rozhoďte je v suchém stavu mezi bylinky. Na každý metr čtve¬reční dejte asi 30 g. Poté zapravte hnojivo do půdy motyčkou a pozemek řádně zavlažte.

Meduňka lékařská potřebuje provzdušněnou, živinami bohatou a ne­příliš suchou půdu.

Půda se musí zpracovat do velké hloubky už na podzim a musí být ve 2. trati. Na písčitých půdách budete mít u meduňky dobrý výnos pouze v přípa­dě, že jsou humózní a máte možnost je zavlažovat. Uspokojivé sklizně meduňky lékařské docílíte pouze v teplých, chráněných, výslunných polohách. Meduňka dorůstá do výšky 50 až 60 cm, na což se musí brát zřetel při úvahách o sousedních rostlinách. Stinné a větrné polohy jsou pro meduňku nevhodné. Na každý m2 pěstební plochy stačí přibližně kolem 10 sazenic meduňky. Pro malé zahrádky se proto výsev nevyplatí.

 

Máta peprná vyžaduje živinami boha­tou a humusem dobře zásobenou půdu. Mátu peprnou dávejte na záhony ve 2. trati. Nej­lépe jí vyhovují lehké písčitohlinité půdy. Vlhké půdy jsou lepší než příliš suché. Pro mátu peprnou jsou nejvhodněj­ší polostinné polohy, přestože snese i plné slunce. Na příliš stinných stanovištích napadá mátu peprnou rez mátová a to zejména když je v létě hodné deštivo. Mátu peprnou můžete bez obav vysadit mezi keře bobulovin. Často dorůstá do výšky 50 až 80 cm, proto je nutno

Nejjednodušší způsob množení máty peprné spočívá ve využívání oddenků (výběžků), brát při pěstování na záhonech ohled na sousední rostliny, které objevíte při dělení rostlin. Máta peprná vypěstovaná ze semen má vždy horší jakost, neboť jsou jen zřídkakdy k dispozici seme­na těch odrůd, jež mají nejvýraznější aroma a chuť. Od poloviny dubna rozdělujte staré rostliny a hned potom je vysazujte. Pro jedno

osázené místo vezměte vždy několik výběžků a se­řízněte je malý kousek nad povrchem země. Oddenky sázejte tak, aby byly zakryty jen tenkou vrst­vou zeminy, a po výsadbě je vydatně zavlažte. Tím teprve získají s okolní zeminou kontakt, který je žádoucí pro bezvadné ujmutí rostlin.

 

Na duben připadá poslední termín pro sestříhání víceletých bylinek, jež obrůstají z nadzemních Částí a užívají se jako koření do kuchyně.

Řadí se k nim v první řadě levandule lékařská a šalvěj lékařská. Podle vzrůstnosti různých druhů či rodů ponechte na silně rostoucích polovinu výšky keříků, zatímco slabě rostoucí keříky zkrať­te až na jednu třetinu. Rostliny, které silně poško­dil mráz, seřízněte jen několik centimetrů nad úrovní okolního terénu.


 

Víceleté bylinky do kuchyně, které byly vypěstovány ze semen, můžete pře­sazovat v poslední třetině dubna. V každém pří­padě je na místě zakrývat rostliny ochrannými

poklopy.
 

Do konce dubna je možné rozdělovat a vysazovat vytrvalé bylinky do kuchyně.

Za slunečných dubnových dnů je třeba dbát, aby měly všechny nové vý­sadby dostatek vody. To platí nejen pro bylinky do kuchyně, ale i pro všechny druhy zeleniny. Dopustíte-li, aby zůstaly po výsadbě bez vody, budou růst pomalu, nebo zajdou.

 

Vysetou majoránku, kterou jste si po­stavili na kuchyňské okno, musíte v druhé polovině dubna přepíchat do studeného pařeniště. Majoránku nepřepichujte po jednotlivých rostlinách, ale vždy po 3 až 4 semenáčcích, aby se později vytvořily mohutné keříky. Pikýrovat stačí do sponu 5 cm x 5 cm. Majoránka přitom nesmí přijít hloubě­ji, než jak rostla původně po vysetí. Na noc je nutno pařeniště zavírat kvůli výkyvům teploty.

 

Pažitku, kterou jste v březnu vyseli do pařeniště, můžete koncem dubna přesadit ven, pokud jsou ovšem rostlinky dostatečně silné. Berte vždy malé chomáčky semenáčků a vysazuj­te je do sponu 20 cm x 20 cm. Pažitka roste velmi dobře i v polostínu.

 

Brutnák lékařský roste lépe na lehkých půdách než na těžkých. Máte-li tedy k dispozici těžkou půdu, přimíchejte do ní hodně rašeliny a písku. Nejvhodnější jsou záhony v 2. trati. U brutnáku budete mít dobré výnosy na výsluní v otevřené poloze. Pouze v takových podmínkách bude mít brutnák mnoho účinných látek. Brutnák dorůstá do výšky 40 až 60 cm, na což je třeba brát zřetel při výběru stanoviště. Osivo brutnáku musí být vždy čer­stvé, protože již v druhém roce znač­ně klesá jeho klíčivost. Před každým výsevem je radno přezkoušet klí­čivost, abyste byli později ušetřeni zklamání. Přikročte k ní dva týdny před výsevem. Brutnák vysévejte na konečné stanoviště pod širým nebem od poloviny dubna.

 

Jednoletá saturejka zahradní nekla­de žádné zvláštní nároky na půdu. Uspokojivě se však vyvíjí pouze v případě, že při­jde do půdy v 2. trati, která je značné obohacena humusem (rašelinou) a živinami. Saturejka snáší i polostinná stanoviště. Na výsluní má však podstatně vyšší obsah účinných látek. Na výslunném místě obsahuje saturejka na stejné ploše dvakrát víc silic, pryskyřic a éterických olejů než ve stinné poloze.

Jednoletá saturejka se může vysévat v příznivých polohách až v posled­ních dubnových dnech. Saturejka je citlivá na mráz. Chraňte ji před mra­zíky. Semena saturejky jsou plně klíčivá pouze v prvním roce, a proto raději vždy použijte čerstvé osivo. Saturejku byste měli vysévat teprve po zkoušce klíčivosti. Při setí na konečné stanoviště stačí meziřádková vzdálenost 20 cm. V řádku se musí drobounká semínka vysévat hodně řídce. Přijdou jen velmi mělko do země.

 

Lichořeřišnice větší je mnohostranně použitelná jako koření, a zaslouží si proto více pozornosti. Pěstuje se převážně jako okrasná květina. Právě u lichořeřišnice se však dá dobře spojit příjemné s uži­tečným. Vysadíte-li si ji jako ozdobu balkonu nebo aby porůstala zahradní plot, dodá vám navíc dosta­tečné množství koření pro domácnost. Jako koření se hodí nejen listy a květy, ale i poupata a mladé, ještě zelené plody.

Lichořeřišnici větší nejlépe vyhovu­je živinami bohatá, značně humózní středně těžká půda. Při pěstování v okenních nebo balkónových truhlí­cích na okrasu, použijte směs kompostové zemi­ny a dobře vyzrálé zeminy s chlévským hnojem. Nemáte-li hnůj, přidejte pod kompostovou zeminu hodně rašeliny. Chcete-li mít v době výsadby (po polovině května) k dispozici silné sazenice lichořeřišnice větší, vysejte ji do kořenáčů

na začátku dubna. Semena jsou poměrně velká, jeden g jich obsahu­je jen 8 až 12. K výsevu použijte kořenáče o prů­měru 9 cm, naplněné kompostovou zeminou. Do každého dejte 3 semena. Až do vzejití semenáčků mohou stát ve tmě, pak je ale musíte postavit na světlé místo u okna. V každém případě by měly být v teplotě 10 až 12 °C.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zadost o info

(Tomas, 12. 1. 2012 10:35)

Dobry den,existuje u nas stredni,nebo vysoka skola,kde se vyucuje lecivym bylinam,jak je pestovat,jak zakladat zahrady apod.Rad bych nabidl moznost staze v Kanade a nevim kde hledat.Dekuji Tomas
email:nedavaskatomas@gmail.com

Libeček

(Leona, 28. 5. 2010 10:14)

Omlouvám se,nenapsala jsem kontakt kgdolu@email.cz děkuji vám.

Libeček

(Leona, 28. 5. 2010 10:12)

Dobrý den.Daruje někdo prosím kus odrytého libečku.Jsem z okr Vyškov.Pokud by ho bylo více,nebo ještě k němu jiné bylinky,kterých máte hodně na zahrádce,zaplatím poštovné.Děkuji mnohokrát za odpovědi.

Sazenice

(Tomas, 3. 12. 2009 20:32)

e-mail: Tlangr@email.cz

Sazenice

(Tomas , 3. 12. 2009 20:31)

také scháním semena nebo sazenice Medunky lékařské

Byliny

(anina, 28. 8. 2008 16:44)

Koupíte na jaře na tržišti nebo v zahradnictví.

Byliny

(Leták J., 28. 8. 2008 15:31)

Sháním semena, nebo sazenice těchto bylin.
Andělika lékařská, Olibanum (kadidlovník), Anýz.
382274394@iol.cz