Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 

Co se může léčit odvarem z řepíčku?

Připraví se z 2 lžic řezané drogy na čtvrt litru vo­dy, nechá se přejít varem, pak nechá stát 20 minut. Pijí se tři šálky denně. Neslazený dopo­ručuje lidová lékár­na při onemocnění jater, žlučníku, ledvin, močo­vých cest, při poruchách zažívání, lát­kové výměny, prů­jmech, střevních potí­žích a při revmatismu. Sla­zený odvar proti kašli, rý­mě a onemocnění dýchacích cest. Odvarem kloktáme při bolestech v krku, při zánětu dásní, nos se proplachuje při velmi silné rý­mě. Odvarem lze léčit oteklé klouby. Obklady z řepíkového odvaru přiklá­dáme na otoky zubů, pohmožděniny a na špatně se hojící rány.     

Obklady z octa

Křečové žíly jsou velmi rozšířeným problémem, a to nejenom u starších osob, ale objevují se i u mladších lidí. Zde najdete něko­lik rad, jak si pomoci:

Každé ráno a večer si nohy natírejte jablečným nebo vinným octem, vtírejte do oblasti křečových žil, vnitřní léčba: 2x denně 2 čajové lžičky octa ve sklenici vody, ke zlepšení by mělo dojít zhruba po šesti týdnech.

Léčení vnitřní: vezměte sto gramů řebříčku a po padesáti gramech jí­rovce maďalu, nati rdesna ptačího, nati jablečníku, květu heřmánku a větviček jmelí. Ze směsi odeberte jednu čajovou lžičku a spařte jed­nu sklenicí vařící vody, asi tak 20 minut louhujte a sceďte. Pijte 3x den­ně po jídle.       

Zevní léčba: vezměte stejné díly květu jírovce maďalu, oddenku puškvorce, listu jitrocele, nati čubetu Benediktu a květu měsíčku zahradní­ho. Pět čajových lžiček ze směsi vařte asi 5 minut v půllitru vody, ne­chtě stát půl hodiny. Tento odvar je výborný na obklady, aplikovaný přes den tak asi na dvě hodiny a podruhé večer na noc. Nezapomeňte konzu­movat mnoho jablek, které čistí cévy. Dbejte na řádné vyprazdňování, častěji odpočívejte s nohama nataženýma a mírně zdviženýma nahoru. Dbejte také o řádnou hygienu nohou.   

Na oběhové potíže čaj z hlohu.

Květ z hlohu se musí sbírat v rané době květu, rychle usušit a uschovat v dobře uzavřených nádobách. Nesmí se skladovat dé­le než jeden rok, jinak pozbývá účinku. Plody se sbírají vyzrálé, červené, také suší rychle a ročně se obnovují, déle neskladují. K účinným látkám hlohu patří flavonoidy, cholin, acetylcholin, etylamin, triterpencarbonové kyseli­ny a další.

Hloh je výborný prostředek na srdce, používá se při roz­manitých potížích srdečních a oběhových, kde dlouhodobé i stálé užívání je neškodné. Hlavně velmi dobře působí na stařecké srdce, které oživuje a chrání tak, že zlepšuje koronární překrvení. Poslouží však i lidem mladším, kteří jsou stále „v jednom kole". Hloh také dovede zlepšit poruchy rytmu srdečního, normalizuje krevní tlak. To znamená, že nízký zvedne na normální hodnotu a vyšší sníží. Nelze však oče­kávat okamžitý účinek, je tře­ba trochy trpělivosti. Hloh lze užívat ve formě čaje stejně dobře jako lihového výluhu (jen 30% alkohol) a hotových tinktur, tablet a dražé. I homeopatici rádi užívají hlohu k léčbě stařeckého srdce a ne­rvozity. Při rozumném dávko­vání není třeba se obávat něja­kých vedlejších účinků.

Brambory jako lék

Šťáva ze syrové brambory se nejčastěji používala jako léčebný prostředek k za­žehnání zažíva­cích obtíži. Pomáhá při koli­kách, gastritidě při žaludečních vředech i prob­lémech s játry, je dobrá na zkaže­ný žaludek. Ovšem má také další využití. Uklidňuje záněty a napomáhá léčení kožních infekcí. Strou­haná brambora smíchaná s olivovým olejem se dá použít k léčení popále­nin, popraskané kůže a oteklých ví­ček. Zábaly z plátků syrových brambor jsou dobré na boláky a omrzliny, přiložené ke spánkům tiší bolest hla­vy a migrénu. V současnosti však lé­kaři objevují nové možnosti využití brambor. Poslední výzkumy nazna­čují, že brambory obsahují jisté che­mické látky, které mohou účinkovat proti virům a rakovině.

Na co je sedmikráska

Sedmikráska chudobka se používá v nálevu proti nemocem dýchacích cest, nemocem plicním a kašli. Její předností je, že rozpouští hleny, léčí zá­něty, chudokrevnost a ekzémy. Plícím svědčí šťáva smíchaná s medem, která pomáhá též při průduškovém astmatu a poruchách spánku. Proto se před spaním doporučují též dvě čajové lžičky.

Salát z lístků mladých rostlin se pak může užívat soustavně. Je totiž vhodný pro látkovou výměnu a na její poruchy zrovna tak jako pro nemocné cukrovkou.

Jak postupovat při první po­moci u nemocné s ledvinovou koli­kou? 

Bolest má vlnitý charakter a vy­střeluje ze zad směrem k močovému měchýři. Nemocného uložíme v polosedě, s pokrčenými koleny, na kra­jinu ledvin přiložíme teplý, suchý ob­klad. Můžeme podat léky proti bolesti, předepsané lékařem, jde-li o opako­vanou koliku. Je vhodné podávat velké množství tekutin (urologický čaj, rakytníkový čaj a podobně). Pre­ventivně je vhodná minerální voda s dostatečným obsahem hořčíku.

I cibule pomáhá

Je prokázá­no, že cibule podporuje činnost srdce, jater a slinivky břišní, snižuje hladinu cukru v krvi, působí močopudně a zlepšuje trávení.

Osvědčuje se při nachlazení, průduškovém kašli a zánětu průdušek stejně jako při hojení hemeroidů, křečových žil nebo bo­lestivém štípnutí hmyzem.

Při zánětu průdušek se osvědčila šťáva z jedné cibule smíchaná s polévkovou lžící cukru, vzniklý roztok se užívá 3x denně v malých dávkách.

Při rýmě se do­poručuje vkládat do nosu vatové tampónky namočené v cibulové šťávě.

Při opa­rech na rtech je vhodné na postižené místo několikrát za den přikládat plátek cibule.

Při hemoroidech poslouží jako čípek malá podlouhlá cibule spařená horkou vodou.

Na hnisavé rány nebo otoky se doporučuje kasička z cibule, kterou potře­me obvaz a přiložíme ho na postižené místo.

V případě mastných vlasů a lupů je vhodné potřít pokožku na hlavě před spaním šťávou z cibule, zabalit igelitem a ruč­níkem. Ráno se musí vlasy důkladně umýt a tuto proceduru je třeba pravi­delně opakovat.

Za „nebeský dar" se označuje sirup, který získáme smíchá­ním nastrouhané cibule a medu. Ne­cháme to hodinu uležet a po přecezení přes plátno máme sirup, který dě­lá doslova zázraky s nemocným orga­nismem, zejména v případě infekcí dýchacích cest, při katarech a nachla­zení.     

Víte, že například cibulová šťáva nejen čistí pleť, ale i zabraňuje tvorbě pupínků.

Velká únava

příčin muže být více. Jedná se například o přepracování, hor­monální poruchy, chudokrevnost, nedostatečnou činnost ledvin a jater, vysoký nebo nízký krevní tlak a podobně. Za psychickou únavou může být strach, nejistota, pracovní vypětí, špatné rodinné zázemí, ale i jakékoliv selhání.

Do­poručuje se čaj z meduňky, osvěžit by měla i čajová směs z lipového květu, jahodníku a heřmánku nebo čaj z jitrocele, maliníku a kopřivy. Vhodné jsou i plody šípkové růže a měsíček lékařský.

Přebytek žlučových kyselin

překyselení může způsobit nevhodné stra­vování, onemocnění slinivky břišní. Pálení záhy je velice nepříjemné. Na zmír­nění se doporučuje čajová směs z tymiánu, šalvěje, benediktu a řebříčku ne­bo čaj z heřmánku, máty peprné, fenyklu a lipového kvě­tu. Pije se třikrát denně po jídle. Po­zor na alkohol a sil­nou černou kávu.

Na pohmoždě­niny

Doporučuje se odvar z kořene kostivalu, z listů žindavy nebo z lis­tů jitrocele Ve formě obkladů. Na obklad z kostivalu potřebujeme dvě lžíce sekané drogy. Va­říme v půl litru vody deset minut a poté necháme ještě dvacet minut louho­vat, scedíme a namočenou gázu přikládáme na pohmožděná místa. Nechá­me dvě hodiny působit a poté opakujeme. Kořen kostivalu nebo list jitrocele lze rozdrtit, kasičku nanést na gázu a přiložit na poranění. Obklad by měl být stále vlhký, aby se nelepil. Pozor! Kostival obsahuje jak prospěšné, tak i dráždivé látky.

Med

Již od nepaměti se med po­užíval při ošetřování ran. Osvěd­čil se hlavně u špatně se hojících
ran. Vysokým obsahem cukru odnímá zárodkům vodu. Vysuší je a zničí. Při ošetřování ran na­nášíme med na povrchu a tím je rána vzduchotěsně uzavřena. Antibiotické substance v medu po­tlačují dokonce kmeny bakterií staphyloccocu, které vzhledem k rezistenci na antibiotika získaly opět na síle. Med obsahuje vedle mnoha jiných účinných látek na­ příklad inhibiny. Těmi označu­jeme skupinu látek, které potla­čují záněty jako například lysozym, flavonoidy a aromatické kyseliny. Jejich složení a mechanismy nejsou zatím zcela vyzkoumány. Experti přesto varují před pokusy při ošetřování špat­ně se hojících ran, neboť není jasné, zda ošetřený med ze supermarketů má dosud dostatek látek potlačujících záněty.

Měsíček zahradní

Květ měsíčku obsahu­je zejména silici, hořčiny a saponin. Účinné látky povzbuzují sekreci žluče, urychlují hojení hnisa­vých a špatně se hojících ran, působí na poruchy krevního oběhu, nemoci jater, upravují činnost srdeč­ního svalu a mají též preventivní působnost proti ra­kovině. Droga z této léčivky má slaný pach a slanou, až nahořklou chuť. Z měsíčku můžeme připravit čaj, olej i mast.

Čaj: Připravuje se z jedné až dvou lžic sušeného květu, které přelijeme čtvrt litrem vařící vody a necháme 15 minut stát. Pije se při žloutence a gynekologických potížích, při chorobách jater, slinivky břišní a ke zvýšení sekrece žluče. Zevně ho lze využít k ošetření zanícených ran a bércových vředů.  

Na zduřeniny a záněty:

Pokrá­jejte 200 g syrové cibule, zabalte do gázy a přiložte na 2 hodiny přes den nebo přes noc na postižené místo. Podobně lze též připravit směs z 200 g nakrájené cibule, 2 lžic anýzu, 2 lžic fenyklu, které podusíme se 2 lžícemi vody po dobu 4 minut. Vše zabalíme do gázy a přikládáme teplé (asi 2 hodiny).

Na křečové žíly:

Po dobu 5 dní se denně na křečové žíly přikládají vždy na jednu hodinu obklady z ky­saného zelí. Při této chorobě se ov­šem kysané zelí jíst nesmí, neboť rozšiřuje cévy.

Při zánětech očí:

Jednu až dvě lžičky světlíku lékařského spaříme ve 2 dl vody, přefiltrujeme přes tka­ninu, zchladíme a vlažné obklady pak přikládáme po dobu 15 až 20 minut, a to třikrát až čtyřikrát denně zevně na zavřená víčka.

Křenové placky:

200 g nastrou­haných brambor se vymačká a do drtě se přidají 4 lžíce rovněž na­strouhaného křenu. Takto připrave­nou směs vložíme do gázy, vytvoří­me placku a tu přiložíme na 30 mi­nut k bolestivým místům páteře, kloubů, kolen apod.

Bolest hlavy:

může být z překyselené stravy, proto denně jezte petržel, která je zásaditá. Z ovoce jsou zásadi­té pouze hrušky.

Při nachlazení:

používejte bezinky a jeřabiny, a to jako čaj i koupel.

Mazání na páteř:

4 větvičky túje, l lžíce kmínu a 3 stroužky česneku dát o 1,5 litru vody, vařit 10 minut, nechat vychladnout, scedit a smíchat se čtvrt litrem slivovice. Denně natíráme páteř nebo klouby. Mazání vydrží dva až tři měsíce, kúru je možné opakovat.

Hemeroidová mast:

3 lžíce cibule, 3 lžíce mrkve, 3 lžíce olšových větvi­ček nebo 15 olšových listů dejte do 20 dkg sádla a osm minut mírně vař­te. Pak sceďte a při potížích mastí ošetřete konečník.

Křečové žíly:

na lýtka obklad z ky­selého zelí na jednu hodinu, a to po dobu pěti dnů. Při křečových žilách není vhodné jíst zelí, ani upravené, rozšiřuje cévy.

Angína:

20 dkg syrové cibule nad­robno nakrájet, dusit na mírném ohni pod pokličkou deset minut spolu s 2 lžícemi vody a 4 lžícemi anýzu. Pak dát na gázu a přiložit na dvě hodiny na krk. Opakovat jednou denně, do­kud jsou čepy na mandlích.

Na modřiny:

obklad ze syrové ci­bule.

Na trávení a zažívání:

 mrkvová šťáva snižuje podráždění a záněty celého zaží­vacího traktu. Doporučená denní dávka je 150 – 250 ml šťávy.

Trávicí potíže

Výbornými regulátory zažívacího traktu jsou anýz a fenykl. Tyto běžně doma dostupné léky můžete používat například při zažívacích potížích, při pocitu těžkosti a nadýmání, průjmu a zácpě.

Dalším léčivým kořením je kardamom. Semena kardamomu jsou aromatická a hřejivá, takže povzbuzuji žalu­dek a střeva, stimulují produkci žaludeční šťávy, zvyšu­ji peristaltiku střev a působí na uvolnění křečí. Pití čaje z kardamomu prospívá trávení. Kardamom můžeme přidat do černého čaje a pít v průběhu ce­lého dne.

Zelený čaj pomáhá při trávicích problémech, neboť obsahuje katechiny, které na sebe vážou škodliviny, od­vádějí je z těla a pomáhají obnovit střevní mikroflóru. Také podporuje vylučování žaludečních šťáv, je vhodný i při vředových onemocněních.

Všechny příznivce piva potěšíme zprávou, že při umír­něné konzumaci jsou jeho účinky na lidský organismus a zdraví nezpochybnitelné. Pivo je nápojem i potravinou v jednom. Obsahuje totiž kromě alkoholu přibližně 2000 látek, z nichž většina je pro život důležitá. Na činnost za­žívacího traktu působí příznivě především hořké látky ob­sažené v chmelu, které vedou k prokrvení sliznic, stimuluje tvorbu, trávicích šťáv i žluči. Hořčiny chmelu příznivě ovlivňuji trávení těžkých jídel.

Tukové nádorky

 Malé nezhoubné nádorky-lipony, které jsou ve většině případů neškodné, ale někdy dost obtěžují, stejně jako vazivové fibromy. Pokud skutečně není nutné lékařského zásahu, můžete zkusit ošetření přírodními prostředky.

Vezmete 250 gramů čisté cibule, kterou postrouháte, přidáte jednu čajovou lžičku sádla a stejné množství čistého lihu, velmi pečlivě promícháte a vzniklou hmotu rozetřete na čisté plátno a přilo­žíte na postižená místa. Necháte přes noc působit. Vhodná doba trvání jsou zhruba čtyři hodiny, kú­ru je vhodné provádět 2x týdně.

Také můžete vyzkoušet dát do 100 ml dobr­ého kvalitního vína jednu čajovou lžičku sádla a jednu čajovou lžičku kuchyňské soli, vše nad pá­rou promíchat, aby se sůl rozpustila. Potom vez­mete lněnou látku, kterou v roztoku namočíte a přikládáte na noc dvakrát týdně, nejlépe zase na čtyři hodiny.

Petržel také léčí

Nať petržele obsahuje mnoho železa, vápníku, magnesia, fosforu a mědi, vitaminy C, E, K a provitamin. Léčí křivici, anemii, skorbut, slepičí slepotu, snižuje tlak, zlepšuje krevní oběh a čisti krev, regeneruje vlasovou pokožku. Kořeny a semena petržele obsahují éterický olej, jehož hlavní součástí je močopudný apiol a protikřečové flavionidy. Petrželové léky uvol­ňují svalstvo hladkých cest močových a střev, povzbuzují vyměšování žaludečních šťáv a slin, urychlují trávení. Vypuzuji větry a moč, doporu­čují se proto také na nemoci ledvin a močového měchýře. Petržel lze s úspěchem použít rovněž při rýmě nebo astmatu. Šťáva z kořene a olejíček mají vlastnosti antibakteriárni. Stačí pomazat místo, kde kousl komár nebo píchla vosa, a otok, svěděni či bolest rychle mizí.
I když pojídání natě a z ní vyrobených léků nikomu ne­škodí, silně koncentrované preparáty z kořene, přede­vším olejíček a nálev, nejsou vhodné pro malé děti a těhotné ženy.

Řepa jako lék

 Řepa a řepná šťáva má na lidský organismus mnoho blahodárných účinků. Působí protinádorově a posiluje játra a krev. Při terapeutickém působení se snižují příznaky rakoviny a pomáhá dokonce i při alkoholismu. Sklon k pití alkoholu může způsobit selhání jater, dementi, poškození slinivky břišní a poškození srdečního svalu. Šťáva z řepy obnovuje buněčné tkáně, které byly poškozeny díky působení alkoholu.

Vlastní šťáva z řepy.

Šťávu z jedné menší řepy připravíme buď v odstřediv­kovém, nebo hnětacím odšťavovači. Poté tekutinu smícháme v mixéru s polovinou svazku petržele, přidáme tři listy hlávkového salátu, tři malé mrkve, jed­nu polévkovou lžíci chlorofylového nápoje a jednu malou lžičku česnekového extraktu. Vše budeme mixovat asi jednu minutu. Tento nápoj má posilující účinky na játra a působí jako prevence proti rakovině.

Rozchodnice na stres

Rozchodnice růžová je rozšířená od Turecka přes Alpy až po oblasti Dálného východu. Léčivá moc této tučnolisté rostliny je soustředěná v kořeni, který obsahuje jednodu­ché fenolické látky. Právě ty mají na lidský organismus stimulační účinky. Zvyšují jeho odolnost vůči nepříznivým vlivům stresových faktorů, vůči ozáření, oddalují vy­čerpání, zlepšují paměť. Extrakty z kořenů se proto podávají v přípa­dě nutnosti doplnit fyzickou ener­gii, zvýšit vitalitu a obranyschop­nost. Údajně ovšem také zvyšují se­xuální aktivitu, snižují deprese, po­máhají při onemocnění oběhového systému nebo při srdeční arytmii. Někteří lékaři je využívají zároveň jako podpůrné preparáty při léčbě rakoviny, tuberkulózy a cukrovky.

Rozchodnice růžová je ale u nás zákonem chráněná a trhat se nesmí. Ještě před několika lety nezbývalo, než ji podomácku pěstovat. Nyní se její sušené kořeny či výtažky z rozchodnic dovážejí, a tak je seženete i v ob­chodech. Léčebná dávka pak závisí na hmotnosti a dalších faktorech pacienta.

Mateří kasička

 je mléčně bílá hmota, která se tvoří ve slinných žlá­zách včelích dělnic a slouží jako zdroj potravy pro zárodky nových včelích matek. Obsahuje aminoky­seliny, mastné kyseliny, vitaminy skupiny B, vitamin C, D, E a provitamin A, minerální látky, antibiotické a další neprozkoumané látky. Do­poručená denní dávka není přesně stanovena a záleží na přípravku. Přečtěte si pozorně etiketu. Tera­peutický účinek mateří kasičky lze zaručit jen u výrobků pocházejí­cích z lékáren či prodejen zdravé vý­živy, u nichž nehrozí výskyt škodli­vých napodobenin. Podávání mate­ří kasičky nemá výrazné vedlejší a nežádoucí účinky. Mateří kasička a stálá mladost Mateři kasička obsahuje dosud ne­prozkoumanou látku, která zachová­vá včelí matce mládí. Lidem starším pětapadesáti let je doporučováno sníst denně lžičku medu s mateří ka­sičkou. Další význam mateří kasičky zvyšuje obranyschopnost orga­nismu a odolnost proti nemocem v tradiční čínské medicíně se ma­teří kasička používá při rekonvalescenci po nemocech, operacích a úra­zech může příznivě ovlivnit léčbu jaterních chorob, vředovou chorobu ža­ludku a dvanácterníku a zánět tlustého střeva je doporučována jako podpůrný léčebný prostředek při angíně pectoris, ateroskleróze, chudokrevnosti, klimakterických potížích, při slábnutí zraku a sluchu má podpůrný účinek při léčbě revmatických onemocnění zlepšuje duševní čilost a výkonnost harmonizuje duševní stav, čistí pleť zevnitř i zvenčí.

Nadměrné pocení

je obtěžující a vyvolává komplexy méněcennosti. Mladistvým bych radila při nadměrném pocení v podpaží: hrst listu dubu a přesličky vařit v li­tru vody, nechat deset minut odstát a pak scedit. Tímto odvarem se omý­vat v podpaží dvakrát až třikrát denně.

Nadměrné pocení dlaní:

jednu hrst šalvěje a pelynku vařit s půl litrem vody, nechat deset minut ustát a několikrát denně si dopřát v horkém odvaru koupel rukou.

Nadměrné pocení nohou:

ke koupelím lze použit odvar bodu l nebo 2, ale je třeba k tomu ještě večer vypít jeden až dva šálky Čaje tohoto slo­žení: rovným dílem šalvěj, řebříček, pelyněk, zeměžluč, třezalka a list di­vizny. Do litru studené vody dát hrst směsi, uvést do varu a nejméně tři mi­nuty vařit, nechat chvíli ustát, scedit a vypít.

V průběhu léčby nedoporučuji používat spreje ani jiné přípravky typu mas­tí, krémů, olejů a pleťových mlék.

Hořeček

Čaj z hořečku pomáhá ob­novovat funkci jater a žlučníku, snižuje krevní tlak i hladinu cholesterolu v krvi, upravuje metabolismus a napomáhá při odbourávání tuků, hodí se tedy i k redukci nadváhy. Hercampuri je možné sehnat i u nás, sušenou drogu či případně želatinové kapsle s výtažky získáte v ně­kterých prodejnách s přírodními produkty nebo přes internet.

Příprava odvaru: Jednu lžičku byliny (1 gram) zalijte litrem studené vody a nechtě povařit 10 minut. Sceďte a vý­razně hořký odvar pijte 3 x denně po jídle (jednu sklenku). Délka kúry by neměla přesáhnout dva měsíce. Odvar však není doporučován dětem ani těhotným a ko­jícím ženám či osobám s vředovým onemocněním žaludku a dvanáctníku. 

Řepík  

Řepík byl a je uznáván ja­ko všestranná léčivá rostlina. Pro své léči­vé účinky je oblíben odborníky i laiky. Je to vytrvalá rostlina, které se daří na teplých a suchých stanovištích. Roste na pastvinách, loukách, mezích, u cest i v křovinách. Ma­lá žlutá kvítka tvoří hrozny podobné divizně. Celá rostlina je jemně ochlupená, má veli­ké listy složené z malých pilkovitých lís­tečků. Rostlina má jemně pryskyřičnou vůni, která poutá pozornost fytoterapeutů. Sbírá se kvetoucí nať, která se používá čer­stvá nebo sušená. Sběr se provádí za su­chého počasí, rostliny se ihned suší v na­čechrané vrstvě ve stínu, na vzdušeném mís­tě. Řepík obsahuje éterické silice, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, organické kyseliny, minerální soli, vitamin C a B, hořčiny a některá málo známé látky s dezinfekčním a ho­jivým účinkem. Má svíravé vlastnosti, pů­sobí močopudně, protizánětlivě, brzdí nad­měrný rozvoj bakteriální flóry ve střevech, zvyšuje vylučování žluči, doporučuje se při nechutenství, posiluje žaludek, je vhodný ke snížení hladiny cukru v krvi, posiluje a re­generuje činnost jater, žlučníku a střev. Zevně se využívá ve formě výluhu k výplachům při zánětlivých procesech dutiny ústní, dále k obkladům při poranění kůže a jako přísada do koupelí. Dezinfekčně účin­kující komplex látek odstraňuje drobné zá­něty. Extrakt řepíku se přidává do ústních vod, zubních past a do masážních roztoků. Sušená droga je součástí řady léčivých ča­jových směsí. Protože nemá nepříznivé
vedlejší účinky, může se užívat i dlouhodobě. Hojivá účinnost sílí přidáním květu měsíč­ku lékařského.

Březové listy

 Spařené březové listy mohou po­sloužit jako účinný Čaj při revmatismu, ale jeho léčivou sílu mohou vyzkoušet oso­by, které mají sklon ke kožním vyrážkám a lišejům. Čaj se užívá vnitřně i jako ob­klad.

Zesvětlení pih

Odvar z květů pampelišky používaly zkušené bylinkářky na zesvětlování pih.

Oteklá víčka

Při oteklých víčkách, ať z nedostatku kva­litního spánku nebo únavy a vyčerpání, pomáhal odvar z petrželových lístků.

Pleťová voda

Když spaříme několik lístků jahodníku a necháme půl hodiny louhovat, dostaneme léčivou pleťovou vodu, která stahuje pó­ry a čistí pleť.

Při zachování stejného po­stupu s jitrocelovými listy dostaneme nálev, do něhož přidáme stejné množství neředěného lihu. Je vhodný pro uhrovitou pleť se sklonem k akné.

Máte-li mastnou pleť, můžete ji potírat odvarem ze šalvěje a heřmánku v poměru jedna ku jedné několikrát denně.

Myomy

Dle novějších vý­zkumů souvisí růst myomů s čin­ností vaječníků, ustane-li jejich činnost, myomy už dál nerostou. Všeobecná léčba:zdravá strava, používat pokud možno špaldovou mouku brzdit vznik folikulárních hor­monů podporovat vylučovací činnost jater a ledvin k vyvedení škodlivin podporovat zlepšení překrvení.
Z bylin lze doporučit všeobecně kopr, hřebíček, řebříček, celer. O speciální léčbě bylinkami je třeba se poradit s lé­čitelem, který tento typ léčby po­užívá. Při léčbě různých nádorů je přírodní léčba možná, ale v našich podmínkách je nutný souhlas oše­třujícího lékaře.

Lopuch

Kdo by neznal lopuch, vysokou statnou bylinu s kulatými květy, kte­ré se tak rády zachytávají na oděvu. Největší léčivou sílu má ovšem jeho kořen, který obsahuje velké množství inulinu, látku podobající se inzulínu, dále silice, minerální látky, bílkovi­ny, éterické oleje. Pomáhá při poru­chách trávení, podporuje vyměšová­ní a celkově posiluje imunitu orga­nismu. Extrakt z kořene normalizu­je složení krve, snižuje v ní koncen­traci cukru. Alkaloidy v lopuchu ma­jí snižovat růst zhoubných nádorů. Lopuch léčí dnu, revmatismus, záněty žlučníku a nemoci žaludku. Kořen se sbírá v září až říjnu, omyje ve stude­né vodě asi tři minuty, pak rozkrájí a pozvolna suší.

Odvar z kořene se v ruském lido­vém léčitelství doporučuje při dně, zánětech ledvin, kamenech ve žluč­níku a ledvinách, při křivici, záně­tu střeva, hemeroidech. Celkově se zlepšuje krevní obraz a vylučování kyseliny močové, mizí bolest při vy­prazdňování. Při léčení ekzémů, vy­rážek, furunklů a dalších kožních po­tíží se lopuch používá jak vnitřně, tak zevně.

Recept na léčení ekzémů odvarem z lopuchu: Vařte dvacet mi­nut pět polévkových lžic kořene lo­puchu ve vědru vody a v ještě teplém odvaru namočte prostěradlo, které velmi mírně vyždímáte a zahalíte do něj nemocného ekzémem od hlavy až k patě. Pak ho ještě přikryjete jed­ním suchým prostěradlem a vlněnou dekou, kterou zajistíte spínacími špendlíky. Procedura by měla trvat asi dvě hodiny. Provádějte jen jed­nou denně, nejlépe na noc po dobu šesti dnů. Pak jeden den vynechej­te a v léčení pokračujte. Na těle očiš­těném od ekzému by se měla obje­vit lehká vyrážka, která se za dva dny ztratí.

Kloktadlo při bolestech v krku.

Připravuje se ze spařeného ostruži­nového listí, oslazené medem. Do­poručuje se kloktat a pít teplý odvar při zánětu krku a bolestech mandlí.

Nespavost

Proti nespavosti. Jedna až dvě lžičky medu před večerním ulehnu­tím na lůžko dokáže navodit pří­jemný spánek.

Mléko s medem. Teplé mléko s medem se užívalo při onemocnění průdušek.

Medicína z křenu

 Med smíchá­me s malým množstvím nastrouha­ného křenu a užíváme kávovou lžičku několikrát denně. Tato medi­cína není vhodná pro děti.

Kašel. V osmince litru vody povaříme půlku rozkrájené ci­bule a osladíme medem. Užíváme večer a ráno na lačný žaludek.

Při artritidě

Na občasné bolesti kloubů zkuste medicínu připrave­nou z deseti lžic směsi jablečného
octa a medu. Rozmíchejte a užívej­te po každém jídle.

Lichořeřišnice

Z čerstvých listů nebo semen lichořeřišnice se kdysi připravovala tinktura proti vypadávání vlasů.

V léčitelství má však lichořeřišnice mnohem větší význam při zánětech horních cest dýchacích a při akutních i chronických zánětech močových cest Rostlina obsahuje látky, které působí bakteriostaticky na stafylokoky, streptokoky i bakterie salmonely. Užívá se nejčastěji čer­stvá ve formě salátu či vylisované šťávy, ze sušené se připravuje nálev.

Reveň

Reveň dlanitá, je si­ce příbuznou reveně (rebarbory), kterou známe z našich zahrad, ale na rozdíl od ní je léčivou bylinou. Staří Číňané její účin­ky popsali již tři tisíce let před naším leto­počtem. Reveň dlanitá pochází z mongol­ských a čínských stepí a zasahuje až do Himaláje. Je to vytrvalá bylina, někdy až keř s velkými dlanitými listy a výrazným žilkováním. Dosahuje výšky až tří metrů a kvetoucí lodyha je obalena hroznovitý­mi květy. Pro léčebné účinky se používá kořen s částí oddenku. Dobývá se na podzim, po vykopání se provrtává a suší na slunci.
Kořen reveně obsahuje především svíravě působící glykosidy. Jejich účinek na po­hyb tlustého střeva pomáhá řešit problémy se zácpou, ve vyšším dávková­ní je účinným přírodním projímadlem. Bývá proto součástí projímavě pů­sobících čajů a tinktur. Pokud se ale podává v malých dávkách, působí na­opak proti průjmům a na povzbuzení chuti k jídlu.

Moruše

Plody moruší dozrávají od července do září a tyto barev­né bobule našemu zdraví prospívají. Obsahují vitaminy C, B, E, betakarotén, kyselinu listovou, draslík, fosfor, křemík, železo, hořčík a vápník. Plody moruší jsou dobré na trávení, ale doporuču­jí se též k utišení nežádoucího kašle. Lze je konzumovat ve formě sirupu, džemu i dobrého kompotu. Rovněž sušené pomáhají.

Pýr

Pýr plazivý je rozšířený a dost obtížný plevel, který zahrádkáři nemají v oblibě. Jinak se ale jedná o vynikající a stále nedoceně­nou léčivku, která obsahuje sacharidy, soli draslíku, bílkoviny, cukry a také vitaminy A i B. Léčivé vlastnosti skrývá oddenek. Podzemní část se nejprve zbaví černých kořínků, suší se a potom drtí. Pýr bývá součástí řady čajových směsí. Působí močopudně, proto je využíván při onemocnění močových cest a močového měchýře. Rovněž ale pomáhá při nemocech žlučníku a jater. Zlep­šuje látkovou výměnu, snižuje horečku, působí proti některým parazitům. Využití má také při katarech dýchacích cest nebo chu­dokrevnosti, při zvýšené hladině cholesterolu v krvi, žloutence. Podle některých záznamů mírní různé záněty a průběh klimakte­ria. Mletý oddenek pýru přidaný na chleba pomáhá při dně i revmatismu. Na rozdíl od léčiv chemických nemá pýr vedlejší účinky a je možné ho užívat delší dobu. Močopudný čaj se připravuje ze su­šeného a nakrájeného oddenku pýru a ječmene. Směs se 20 minut povaří a poté se ještě přidá lžička kořene lékořice lysé. Odvar se nechá 1/4 hodiny louhovat. Pro zklidnění je zase vhodný čaj slo­žený z pýru, kopřivy, meduňky, listu maliníku, lopuchu a kořene kostivalu.

Kručinka barvířská

Kručinka barvířská je keřík, kte­rý najdete podél cest, na loukách i pastvinách, ale také na skalnatých svazích, zejména v místech s pů­dou alkalickou až kyselou. Pro léčitelské účely se sbírala kvetoucí nať byliny. Ta totiž obsahuje alka­loidy, silice, hořčiny i třísloviny, barviva a další látky a působí vý­razně močopudně. Nálev z kručinky barvířské (čajová lžička drogy na šálek vody) se proto využíval při ledvinových kamenech a infek­cích močových cest. Tato rostlina bývala považovaná za výborný lék proti otokům a pomocník při dně a revmatismu. Odvar býval dopo­ručován při snížené funkci štítné žlázy (deset gramů kručinky se přelilo 200 ml studené vody a připravil se odvar, kterého se užívala 3 x denně jedna lžíce). V současné době je ale kručinka barvířská využívána má­lo, což je zapříčiněno hlavně tím, že nejsou zcela prozkoumány její případné nežádoucí účinky.

 Pelyněk

Pelyněk pravý působí proti všem druhům vyčer­pání. Čerstvý jarní pelyněk rozmixujeme a vylisujeme šťávu.  Pak svaříme vodu s medem (ale jen slabě) a do odvaru nalijeme tolik šťávy, aby její chuť byla v tekutině dominantní. Tento nápoj pijeme od května do října každý třetí den před snídaní. Odstraní slabost ledvin a melancho­lii, rozjasní oči, posílí srd­ce a nedovolí, aby one­mocněly plíce, ohřeje žalu­dek, čistí systém žláz.

K přípravě pelyňkového elixíru budeme potřebovat: 15 – 20 ml šťávy z pelyňku sklizeného v květnu před nasazením květů, litr bio-vína, 150 g medu. Důležité je, abychom použili k liso­vání Šťávy první růžici bez listů před nasazením na květ. Víno s medem jen krátce povaříme a do vaří­cího nalijeme pelyňkovou šťávu. Plníme ji do malých lahví s patentním uzávě­rem. Užíváme první den, další den uděláme přestáv­ku, další den užíváme pe­lyňkovou medicínu a takto pokračujeme. V případě, že nám slouží elixír jako prevence, lépe je vynechat mezi jednotlivými dáv­kami dva dny, užívá-li se v nemoci, raději dodržujeme jednodenní pauzu.

Kúra s pelyňkovým elixírem potlačí sklerózu ledvin, zjasní oči, posílí srdce. Jednorázové dáv­kování je asi 20 ml elixíru, tedy jedna likérová sklenka. Doporučuje se lék nechat před polknu­tím chvíli v ústech.

Pelyňkový elixír má tyto účinky:

 Regeneruje tělo, je výborný v prevenci ledvinových slabostí, zhoršeného vidění a tvorby šedého zákalu. Pomáhá při koronární skleróze s bolestí srdce, při angíně pectoris či srdečních záchvatech. Působí na dobré trávení, odstraňuje nadbyteč­nou tvorbu plynů, ulehčuje žaludku a tenkému střevu, stimuluje imunitu, tonizuje sliznice.

Okurka

Učiňte pokus a omývejte obličej a ruce čerstvou šťávou z okurky. Účinek je překvapující, neboť-vy­hladí vrásky a netvoří se pihy.

Mydlice

Tato krásná, narůžovělá rostlina roste na pasekách nebo se vrbinách, u řek a potoků. Její listy svařte a odvarem se omývejte. Voda je ideálně měkká, lehce mydlí a účinek na pleť je velmi osvěžující a omlazující. Účinek sušených listů není již tak silný.

Kořen lopuchu

Toto býlí, jež bují v každém příkopu, je vynikajícím prostředkem pro po­sílení růstu vlasů. Máme-li světlé vlasy, přidáme k odvaru ještě heřmánek, když jsou vlasy tmavé, pak list vlašského ořechu. Odvar z čerstvých rostlin je vždy účinnější a působivější než u bylin sušených.     

Odvar z čerstvých rostlin je vždy účinnější a působivější než u bylin sušených.      

Brutnák lékařský

Čaj z brutnáku lékařského připravíme následovně: jed­nu polévkovou lžíci sušené natě přidáme do šálku vody a pět minut povaříme. Pije se vždy třikrát denně.

Čaj z kořene petržele.

Nastrouhá se pět kořenů petržele a povaříme v jednom litru vody. Pije se šestkrát denně. Tento čaj je vhodný zejména proti zánětům močových cest.

Borůvkový čaj.

Padesát gramů borůvkových listů a padesát gramů vřesu připravíme na jeden litr vody. Po patnácti minutách vaření tak získáme čaj vhodný proti zánětům močových cest.

Chřest

Chřestový vývar. V racionální kuchyni se často používá chřest. Tato jarní ze­lenina se obvykle povaří a dále z ní připravujeme saláty nebo i teplá jídla. Využít bychom měli zbylý vývar po této skutečně zdravé, chutné a nízkokalorické zeleni­ně. Vývar totiž kromě minerálních látek, vitaminu B a C obsahuje také kyselinu asparaginovou a draslík. Tyto látky chrání ledviny proti vzniku kamenů či písku. Rovněž chrání proti srdečním chorobám.

Fialkový sirup

Kandované květy se kdysi také podávaly jako cukroví (namočené v rozšlehaném bílku se obalovaly cukrem a ne­chávaly schnout). Fialka vonná je léčivá rostlina, její listy obsahují saponiny, silice a organické ky­seliny, působí močopudně. Květy, které obsahují vonnou silici, se používají hlavně pro kosmetické účely. Je možné z nich však připravit účinný si­rup na kašel nebo lék pro­ti bolesti hlavy.

Příprava sirupu: Omytou hrst květů fialky spaříme litrem vroucí vody a necháme 12 hodin stát. Pak přecedíme, a ná­lev svaří s 1,25 kg cukr krystalu do sirupové hustoty. Před koncem varu přidáme šťávu vymačkanou ze dvou citrónů. Sirup uzavřeme do sterilizovaných lahviček z tmavého skla. Při potížích s vykašláváním je doporučo­váno užívat 3 lžičky sirupu 3x denně.

Fialkový ocet na bolest hlavy

Do litru octa vložíme hrst fialkových květů a necháme
10 dní odstát. Scedíme a při problémech s bolestí hlavy jím potíráme če­lo.

Obtíže spojené s klimakteriem

Jezte mléčné výrobky, železo a vápník jsou minerály, které by nemě­ly chybět ve stravě ženy středního věku. Doporučuje se šťáva z řebříčku a čaj-1 díl kozlíku lékařského, 2 díly máty peprné a 2 díly heřmán­ku. Na půl litru vody počítáme s jednou lžící směsi bylin. Pije se 3x den­ně malý šálek. Tělu může chybět i hořčík (především při užívání léků). Strava by měla obsahovat ryby, luštěniny, ořechy, vinné hrozny, obilné klíčky a dostatek čerstvé zeleniny.

Poruchy funkce štítné žlázy

Užívat přípravky obsahující mořské chaluhy. Onemocnění bývá provázeno bušením srd­ce. Pije se výluh z meduňky a malého množství nati srdečníku. Čaj lze připravit i z koře­ne kozlíku, měsíčku lékařské­ho a kopřivy. Chybět může i jód. V jídelníčku by neměla chybět cibule, rajčata, zrniny, jahody, banány, meruňky a mořské plody.

Při zánětu žlučníku

Čaj z třezalky, máty peprné, pelyňku, kořene kozlíku a půl dílu chmelových šištic. Vhodný je i řepík, šalvěj, jitrocelový list, smetanka lékařská a truskavec. Pomoci může i šťáva z ředkve. Nevhodné jsou kyselé pokrmy, kečup, nakládaná zele­nina, ale i kyselé ovoce. Ocet nahradí pár kapek citrónové šťávy.

Karmelitánské kapky

Příprava: Půl kilogramu řezané a sušené natě meduňky smícháte s 20 gramy citrónové kůry, 10 gramy skořice a 10 gramy muškátového oříšku. Směs zalijete jedním litrem koňaku a necháte několik dní stát. Potom přecedíte a slijete do dobře uzavíratelných lahviček.

Užití: Dvě až čtyři lžičky denně při žaludečních neurózách nebo střevní kolice, při bolestech hlavy a nervové slabosti.

Meduňka

Z meduňky lékařské lze také vyro­bit extrakt použitelný v případě neu­róz, nechutenství a při žaludečním ka­taru. Stačí hrst čerstvých listů přelít li­trem vína. Za 3 dny přecedit a sklado­vat v uzavřené láhvi.

Na revmatismus zase pomáhá pol­štářek z meduňky. Zhotovíte jej z jem­ného plátna, naplníte jemně nařeza­nou natí. Nahřátý přikládáte na posti­žená a bolestivá místa, rovněž na otoky a zhmožděniny.

Příprava čaje (odvaru): 3 lžičky drogy necháme přejít varem v půl litru vody. Na 15 minut odstavíme a potom popíjíme dva šálky denně. Při nemocech hor­ních cest dýchacích se pije čaj teplý, jinak vlažný nebo studený. Při kožních problémech lze odvar použít na koupel.

Příprava sirupu na odkašlávání: Hrst květů povaříme v půl litru vody a necháme 12 hodin stát. Scedíme a prolisujeme přes pláténko. Získanou šťávu znovu po-vaříme s půl kilogramem cukru, až směs zhoustne. Den­ně se užívají 2–4 lžičky.

Příprava tinktury: l lžíce drogy se zalije 5 lžícemi destilátu a nechá se 14 dní stát v uzavřené sklenici. Uží­vá se 10 kapek na lžíci vody, 3x denně. Právě tinktura podle některých léčitelů účinně zabírá zevně na vyrážky.

Heřmánek

Heřmánek pravý patři k nejdůleži­tějším léčivým rostlinám. Sbírá se v době plného květu a suší se v tem­né, dobře větrané místnosti na ple­chu asi ve dvoucentimetrové vrstvě. Nikdy se při sušení neobrací, proto­že květy této rostliny se velice lehce rozpadají a z lékařského hlediska pak ztrácejí využitelnou hodnotu. Ze stejného důvodu je neukládáme nedosušené a nesnažíme se vtěsnat co nejvíce do jedné sklenice nebo jiné­ho obalu. Při sběru je však důležitá znalost heřmánku, je totiž poměrně lehce zaměnitelný například se rmenem. Heřmánek pravý má na rozdíl od rmenu květní lůžko vyklenuté a duté. Čaj nebo nálev z heřmánku pomáhá při nadýmání, při střevních a žaludečních potížích a kolikách, při nachlazení, kašli a bronchiálním kataru. Působí blahodárně rovněž při záduše, bolestivé menstruaci, záně­tech močových cest a může příznivě ovlivňovat celkový nervový systém. Zevně se využívá v obkladech a kou­pelích na kožní vyrážky, k ošetření spálenin, revmatických otoků a rů­zných zánětů. Ulehčuje léčbu špatně se hojících ran a bývá doporučován k vymývání očí při zánětu spojivek nebo jako kloktadlo při zánětech a dalších chorobách dutiny ústní, mandlí a hrtanu. Olejíček z heřmán­ku se vtírá do kůže při křečích.

Rýmu a případ­ný zánět vedlej­ších dutin uvolňu­je inhalace heř­mánkových par, heřmánková mast zabírá na hemoroidy.

Na bolavé oči je vhodný obklad: Jedna lžička heř­mánku se povaří v mléce a teplý obklad se přikládá na zavřené oči.

Likér proti chro­nickému revmatismu: 75 g kořínků heřmánku pravého se rozemele na prášek, proseje a zalije litrem žitné pálenky. Po čtrnáctidenním louhová­ní se přefiltruje a likér se užívá v ma­ximální dávce 10 kapek denně.

Žaludeční čaj

30 g puškvorce (oddenek), 10 g heřmánku (květ), 10 g kmínu (plod), 40 g máty peprné a 10 g pe­lyňku (nať). Dvě lžičky této směsi přelijeme 1/4 li­trem vroucí vody a necháme 15 mi­nut stát. Pije se až 2 šálky čaje denně.

Přeslička

Přeslička rolní je v podstatě plevelovitá bylina, kterou najdeme na po­lích, náspech, na loukách i podél cest. Pro léčitelské účely se sbírá od června do září její zelená nať, tedy letní jalové, stromečkovitě větvené lodyhy, bez černého oddenku. Musí se však řádně usušit, protože jinak snadno plesniví. Přeslička obsahuje kyselinu křemičitou, saponiny, equisetonin, organické kyseliny a flavonové glykosidy. Působí výrazně ho­jivě, močopudně a zároveň zvyšuje pružnost cév. Užívá se tedy vnitřně při zánětech močového ústrojí či při močových a ledvinových kamén­cích, v lidovém léčitelství to býval také pomocník proti tuberkulóze. Zevně, jako obklad, urychluje hojení ran (včetně bércových vředů) a působí antirevmaticky. Odvar pomáhá však také proti vypadávání vlasů ne­bo při hemoroidech. Ve formě kloktadla má přeslička rolní pozitivní účinky na angínu nebo katar průdušek. Lidé, trpící častějším spouště­ním krve z nosu, ji používají také k výplachům nosní dutiny, zastaví prý krvácení. Pravidelné dlouhodobé užívání přesličky v malých dávkách, jen 0,15 litru odvaru denně, navíc údajně výrazně snižuje riziko rako­viny. Léčivý odvar se připravuje ze 4 lžiček nasušené drogy, která se přeli­je 1/4 litrem vody a 10 až 15 minut povaří. Přesličkovou natí lze však ta­ké překvapivě snadno umýt nádobí. Při pobytu v přírodě je to vhodnější čisticí prostředek než nějaký sapo­nát.

Mařinka

Mařinka vonná bývala posvátnou bylinkou druidů. Její snítku u sebe nosil každý, kdo chtěl změnit svůj život a vítězit. Už od středověku je to ale také významná léčivka i koření. Obvykle roste v okolí dubových, bukových a habrových lesů a její nať se trhá v době počátku květu. Ob­sahuje kumarinový glykosid asperulosid, organické kyseliny, třísloviny, hořčinu, vitamin C, silici a amid kyseliny nikotinové. Vůně usušené bylinky se podobá vůni sena a chuť je příjemně na­hořklá. Mařinka vonná pomáhá proti nadýmání, bolestem a případně i křečím břicha, působí močopudně. Celkově podporuje trávení a uklidňuje, takže je vhodná při potížích s nespavostí a ner­vovém vyčerpání. S dávkováním ale pozor, nejvhodnější je jedna a půl lžičky sušené nati na oso­bu a den. Čerstvé listy mařinky se dají použít k ochucení nealkoholických nápojů a sušené jsou základem pro výrobu osvěžující kosmetiky.

Mařinkový nápoj: Jedna a půl lžičky sušené natě máčíme asi hodinu v půl litru jablečného moštu. Přesezený a dobře vychlazený nápoj je velice chutný. Mařinkové mléko s medem: Dva decilitry mléka ochutíme medem a namočíme do něj zhru­ba na 2 hodiny jednu a půl lžičku mařinky. Podáváme vychlazené jako večerní nápoj.

Cukrovka

Obdivuhodná smetánka lékařská, se dnes používá jako podpůrné léčivo při cukrovce, neboť povzbuzuje látko­vou výměnu, činnost slinivky břišní a stimuluje tvorbu inzulínu. Pampeliška by určitě neměla chybět v čajových směsích užívaných při podpůrné léčbě cukrovky. Doporučuje po dobu, kdy pampeliška kvete, sníst každý den až deset stvolů.

Čaj z kopřivy má význam při léčení diabetů, neboť podněcuje čin­nost slinivky břišní k vyšší sekreci in­zulínu.

Lékem na cu­krovku je čaj z borůvkového listí.

Čaj má antidiabetický účinek, neboť ob­sahuje látky, které příznivě ovlivňují metabolismus cukrů. Lze připravovat čaj z čerstvých i sušených borůvko­vých listů, sušené borůvkové listí se přidává do čajových směsí pro diabe­tiky. Dvě lžičky čerstvého borůvkového listí propláchneme, pokrájíme, zalijeme 250 ml vody a vaříme deset minut. Poté necháme ještě patnáct mi­nut vyluhovat. Slijeme a užíváme dva šálky vlažného čaje denně.

Pro diabetiky je doporučován čaj Diabetes tea, který podporuje léčbu cukrovky, stimuluje produkci inzulínu ve slinivce břišní a celkově regeneruje její funkce, zpomaluje vstřebávání cu­kru do krevního oběhu a reguluje stav cukru v krvi.

LEVANDULE

Tlumí koli­kové bolesti, používá se při bolestech hlavy, migréně, působí při střevním nadýmání a průjmech.

Praktické rady: Květy: Doporučují se jako přísada ke koupelím při dně a špatně se hojících ranách.

MÁTA

Terapeutické účinky: Pomáhá při nadýmání, průjmech, žaludečních kře­čích, bolení břicha, migréně, při špatné funkci žlučníku.

Praktické rady: Čaj: 2 – 5 g bylinek spaříme půl litrem vody a pijeme jeden šálek ráno a večer při žaludečních kře­čích.

OSTRUŽNÍK

Terapeutické účinky: Doporučuje se při zánětech močového měchýře, bo­lestech v krku, proti kašli, při chronic­kých i akutních žaludečních potížích.

Praktické rady: Čaj z listí má dobré účinky při průjmů, několik hrníčků čaje se doporučuje při kašli.

PAMPELIŠKA

Terapeutické účinky: Užívá se při zánětech močových cest a ledvinových kaméncích, léčí jaterní choroby, do­poručuje se pro lepší vyprazdňování a lepší funkci žlučníku.

Praktické rady: Čaj: l-2 lžíce by­liny přelijeme šálkem studené vody, minutu povaříme a necháme 10 minut odstát. Šálek ráno a večer zklidňuje žlučník.

RAKYTNÍK

Terapeutické účinky: Účinný pro­středek při celkově snížené odolnosti organismu, při chronických infekčních nemocech, v rekonvalescenci, pro posílení imunity, působí proti skleróze.

Praktické rady: Čaj: Dvě polévkové lžíce rakytníkových bobulí vaříme 5 minut, potom přecedíme.

ROUTA

Terapeutické účinky: Užívá se vnitřně při žaludečních a střevních po­ruchách, při nervovém onemocnění a klimakterických obtížích.

Praktické rady: Nálev: Připravu­jeme ho z l lžičky drogy do půl litru vody, nechá se několik hodin vyluho­vat. Nesmí se užívat v těhotenství.

ŘEPÍK

Terapeutické účinky: Používá se jako podpůrný prostředek při jaterních chorobách, nemocech žlučových cest, při průjmech a poruchách trávení.

Praktické rady: Nálev: Potřebujeme l čajovou lžičku drogy na šálek vroucí vody, užívá se třikrát denně půl hodiny před jídlem.

ŠALVĚJ

Terapeutické účinky: Pomáhá ke zmírnění nočního pocení v klimakte­riu, tlumí stařecký třes, povzbuzuje chuť k jídlu, odvádí hleny.

Praktické rady: Tinktura: 50 g ře­zané drogy zalijeme 1/2 l destilátu (vodka, žitná) a necháme v dobře uzavřené láhvi 10 dní stát za občasného protřepání. Užíváme 30 kapek na lžíci vody 3x denně.

TŘEZALKA

Terapeutické účinky: Léčí nervové potíže všeho druhu, je účinná proti průjmům, při nepravidelnosti periody, namožení svalů.

Praktické rady: Tinktura: Jeden díl květů volně naplníme do lahví, zali­jeme devíti díly 40% destilátu. Dobře uzavřenou láhev postavíme na 14 dní na teplé místo, pak přefiltrujeme. De­set kapek tinktury 3x denně se užívá na kostce cukru při bolestech žlučníku, kašli a stresu.

ZEMĚDÝM

Terapeutické účinky: Snižuje krevní tlak, zlepšuje látkovou výměnu, tiší bolesti hlavy, užívá se při žlučníkových a jaterních nemocech, zácpě.

Praktické rady: Obklady nebo kou­pele se doporučují při kožních vyráž­kách, ekzémech a hemoroidech.

HŘEBÍČEK

Hřebíček má tišící účinky a proti bolestem se u nás užíval od středověku. Je prokázáno, že povzbuzuje činnost srdce i krev­ního oběhu, zmírňuje bolestivé křeče při žaludečních potížích či při nadýmání. Působí zároveň jako antiseptikum, a proto bývá výtažek hřebíčku přidáván do ústních vod a past. Nepříjemného zápachu v ústech i bolesti zubů vás může zbavit potírání dásní hřebíčkovým olejem nebo žvýkání jednoho až dvou hře­bíčků. Musíte však použít kvalitní hřebíček. A jak ho poznáte? Měl by mít tmavohnědou barvu a stlačením jeho „stopky" se uvolní malé množství oleje. Případně můžete hřebíček otestovat za pomoci vody. Pokud leží na vodě v misce vodorovně, rozhodně už není nejčerstvější. Naopak vhodný je ten, který plave hlavičkou na hladině a jeho stopka směřuje dolů.          

Ovoce jako lék

Ovoce blahodárně působí na lidský organismus.

Například voda z jablek, připravená následujícím způsobem, nemocnému poskytuje příjemné ochlazení a občerstvení. Asi do dvou sklenic vody dáme vařit jedno nebo dvě omy­tá a neloupaná jablka. Když změknou, necháme odvar pod pokličkou vychladnout a pak jej slijeme a podáváme k pití.

 Vymačkáme-li šťávu z citronu do šálku horké černé kávy, získá­me tak znamenitý prostředek proti bolesti hlavy. Citrónová šťáva je také výbor­ným kloktadlem při bo­lestech v krku.

 Likér z černého rybízu s přísadou žitné pálenky působí příznivě při slabosti žaludku nebo plic.

Šťáva z ostružin s cukrem svařená a po­dobně zavařené bezinky jsou dobrým prostředkem k utišení kašle.

Proti kašli ale dobře účinkuje i horký odvar z třešňových stopek.

Zmiňovat se o šťávě rybízové a malinové jako osvěžujících prostředcích, snad není třeba.

Také vinné hrozny, zejména ty modré, jsou výživné a navíc dobře čis­tí krev.

Jakýmkoliv způsobem naříznutá jahoda, angrešt či broskev působí hojivě při píchnutí vče­ly nebo vosy. Přiložíme-li na místo bodnutí naří­znuté ovoce, ostrá kyselina zabrání pálení a otoku.
Šťáva z tykve působí příznivě při chorobách ledvin.

Jetel

Jetel luční pomáhá proti různým nemocem. Odvar, nálev či lihový extrakt se užívá při chudokrevnosti, bolestivých menstruacích, zánětu močového měchýře, při zánětu průdušek nebo při astmatu i záduše. Značné množství flavonidů, látek proti stárnutí, které jetel obsahuje, zabraňuje hromadění cholesterolu v krvi a brání tak ucpávání cév. Je­tel je nedílnou součástí všech hrudních a žaludečních čajových směsí. Zevně použitá šťáva z jetele pomá­há zastavit krvácení z povrchových ran, hojí popáleniny i abscesy, tlumí revmatické bolesti a je vhodná rov­něž při zánětech uší, očí i nehtové­ho lůžka nebo při kožní tuberkuló­ze.

Odvar z kořene účinkuje na záně­ty vaječníků a jako protirakovinný prostředek. Užívá se jedna lžíce 5x denně před jídlem.

Příprava odvaru: 20 gramů (4 po­lévkové lžíce) drceného kořene za­lijete sklenicí vroucí vody a násled­ně vaříte ve smaltované nádobě pod pokličkou ve vodní lázni zhruba 30 minut. Pak scedíte a přes pláténko přefiltrujete, doplníte vodou do pů­vodního objemu.

Příprava čaje na chudokrevnost:2 polévkové lžíce rozmělněných je­telových listů přelijete jednou skle­nicí vařící vody a necháte 30 minut stát. Užíváte 2 lžíce výluhu 3x den­ně.        

Netřesk

Rostlinka netřesk většinou vypadá jako spirálová růžice, složená z dužnatých listů v barvě zelené až tmavě červené. A právě tyto listy obsahují šťávu s léčivým a uklidňujícím účinkem. Vymačkanou nebo vylisovanou ji můžeme účinně použít například na drobná poranění či popáleniny. Zklidní kůži po hmyzím bodnutí, zabírá na bradavice a několikahodinové působení šťávy změkčuje kůži okolo kuřího oka a usnadňuje tak jeho odstranění. Čaj připra­vený z čerstvých listů pomáhá při bolestech v krku, bronchitidě a také při zánětech dutiny ústní. V některých jižních státech jsou ovšem netřesky dokonce konzumovány. Například v Itálii se mladé výhonky podávají jako součást zeleninové přílohy.

Lupénka         

Bylinková léčba lupénky spočívá v pití odvarů z bylinek, především z amerického šafránu, brestu bílé­ho, ale i divizny (v některých přípa­dech i denně).

Půl lžičky šafránu za­lít 2 dl vařící vody, nechat půl hodi­ny vyluhovat, scedit a pít před spa­ním. Americký šafrán lze nahradit naším pravým šafránem. Odvar z brestu bílého (jilmu bílého) je tře­ba pít dvakrát až třikrát v týdnu, ráno. Špetku práškové kůry zalít te­plou vodou, počkat třicet minut, za­míchat a bez cedění vypít.

Lokální léčení lupénky

Na postižená místa přikládat ob­klady z ricinového oleje, a to na něko­lik hodin. Tento zákrok ničí povrchové buňky. Musí se dě­lat nejméně dvakrát týdně až do vyléčení. Doporučuje se i denně natírat místa postižená lupenkou mastí z vepřové­ho sádla a koupele z kakostu smrdutého (výluhy), nebo z proskurníku a přesličky (na noc necháme louhovat 200 g bylin ve stejném poměru), po dobu 20 mi­nut. Doporučuje se dále pít čajovou směs z následujících bylin: dubové kůry (10 g), vrbové kůry (30 g), zemědýmu lékařského (20 g), zelených ořechových slupek (20 g), vlaštovičníku (20 g), kopřivy (50 g), roz­razilu (30 g), měsíčku (30 g), řebříčku (20 g). Na šálek dáme vrchovatou čajovou lží­ci smíchaných bylin a denně pijeme až dva litry čaje.

Kakost na kožní problémy

Kakost smrdutý je jednoletá bylina s drobnými kvítky fialové barvy. Naleznete jej v lesích, na pustých místech i na rumištích a kolem cest. Užívanou částí je nať, kte­rou sbíráte ještě kvetoucí.

Vnitřní užití: Jedna čajová lžička řezané drogy na sklenku vody při střevních potížích spojených s průjmy a krvácením. Velmi dobře se kakost osvědčil při písku v moči a ledvinových kaméncích, je to prostředek močopudný.

Zevní užití: Ve formě mazání a obkladů pomáhá při kožních onemocněních, při píštělích, nehojících se vředech a mokvajících ek­zémech.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář